„TRÉ MUŠKETÝRŮ“ A CO SE JEŠTĚ KOLEM UDÁLO… (5. – 6. 9. 2008)

Dne 6. září se odehrálo další představení našeho divadla Expekus se členy Klubu vozíčkářů v Trutnově. O zkoušce již bylo pojednáno jinde, takže začnu generálkou v pátek 5. září. Při ní z nás poněkud spadly obavy a po ní jsme se šli těšit na zítřek do naší oblíbené restaurace. Tam jsme tedy mrzli na zahrádce, protože jsme s sebou měli dva psy a na restauračních dveřích byl nápis „Psi pouze na vlastní nebezpečí“. Po výborné večeři jsme šli spát do různých zákoutí husitské fary. Sobota počala úprkem na snídani, na oběd a pak už hurá do Síně B. Martinů. Všechno jsme připravili, vyzkoušeli písničky, přišli přitom o hlas a jen jsme se převlékli, už tam byli diváci a co že jim jako ukážeme. Členové klubu, hrající mušketýry, máchali kordy jak o život a odříkávali vše, co měli, většinou i ve správném pořadí. Honza Roček s manželkou Jarkou dělali posunovače a vždy vystrčili mušketýry na scénu a poté je z ní zase odvlekli. Obě vypravěčky, jedna místní a jedna od nás, vyprávěli, až se z nich kouřilo, univerzální představitel mrtvoly opět parádně umřel, pomocná švadlena také přišla na jeviště ve správnou dobu a se správným textem a i diváci posléze pochopili, co se po nich chce a začali se smát. Zaznamenali jsme mezi nimi i známé tváře, např. patriarchu naší Církve československé husitské ThDr. Tomáše Buttu. Po představení, zatleskání a opětovném převlečení se šlo na kuřata, která se už točila na elektrickým proudem poháněném otočném zařízení (asi něco na způsob pohonu vrtulí u letadel). Pod nimi žhavé uhlí a vedle nich hladoví lidé, totiž my. Po sundání kuřat z rožně se však ukázalo, že jejich počet asi desetkrát převyšuje počet přítomných lidí. Honza Roček tedy neváhal a začal nás přesvědčovat, že si každý musíme vzít každý aspoň dvacet kuřat na cestu, že to určitě sníme a že ho tam s nimi přece nenecháme samotného. Nechali. Dokonce i br. patriarcha odmítl z titulu své funkce vzít si do auta sáček s deseti kuřaty. Celá akce se tedy náramně vydařila a jakmile kuřata strávíme, tedy asi někdy příští rok, opět se do Trutnova rádi s divadlem vypravíme.

P.S. od br. patriarchy Butty: Všem hercům, autorům a organizátorům patří velký dík za akci.

Autor článku: Vláďa Pek