SEDNI SI NA DĚDKA A ZABER (19. 8. 2017)

V sobotu 19. srpna vyrazil trutnovský Klub vozíčkářů na výlet do Radče u Úpice. Počasí bylo pro cestování dokonalé: Zatažená obloha bránila vzniku dotěrného horka a přitom nepřinesla ani déšť ani dusno. Kolem deváté hodiny dopolední opustil náš autobus Trutnov a mířil k cíli – areál bývalého JZD v Radči, v němž spolek Chalupění, z.s. provozuje několik expozic „dokumentujících život našich předků převážně z podkrkonošského regionu“. Expozice jsou v bývalých kravínech postavených v 1954 a 1960.

Prohlídku muzea jsme začali v expozici historických zemědělských strojů. Stroje jsou seřazeny v chronologickém uspořádání zemědělských prací od orby po žně. Prohlédli jsme si pluhy, secí a žací stroje, shrabovačku, fofry (určené k oddělování zrna od plev), mlátičky i originální pohonnou jednotku pro mlátičky s původním elektromotorem. Některé z exponátů průvodkyně předvedla v chodu, byly opatřeny elektrickým pohonem, některé si ti silnější mohli vyzkoušet sami prostřednictvím původní kliky. Bylo možno si prohlédnout i původní technické vybavení kravína včetně zařízení pro přípravu krmiva i funkčního sběrače pro úklid hnoje.

V expozici řemesel jsme si prohlíželi zařízení a nástroje užívané pro různé řemeslnické činnosti. Zajímavá je kolekce tzv. dědků – pracovních stolic uzpůsobených tak, aby si je řemeslník mohl zatížit vlastní vahou a za pomoci svalů rukou a zad opracovávat např. šindel, násadu či koště. Lze na nich též brousit a opravovat kosy. Na expozici řemesel navazovala pak expozice prádelnictví a expozice kočárků a hraček. V muzeu lze navštívit i expozici nazvanou Tajemná půda, ale ta pro vozíčkáře zůstala tajemnou, protože je přístupná pouze po schodech, a tak ji mohli navštívit chodící členové klubu. (Co se tam nalézá mi řekli, ale já si to s dovolením nechám pro sebe. Snad tě, milý čtenáři, zaplaví zvědavost a přijedeš se podívat sám)

Návštěva radečského muzea nejen že rozšířila naše znalosti ze zemědělství, ale obnovila v nás i vzpomínky na léta minulá. Každý z nás si mohl vzpomenout na dobu, kdy některé z vystavených strojů bylo běžné vidět při práci na polích, statcích a v zemědělských družstvech. Muzeum slibuje v svém prospektu, že plánuje další rozšiřování, a tak doufáme, že při jeho příští návštěvě uvidíme ještě mnohem víc.

Výlet jsme uzavřeli v Batňovicích v restauraci U Bulánka vyhlášené po okolí kuchařským uměním a jsouce nasyceni-napojeni, vydali jsme se k domovu.

Autor článku: Mgr. Martin Liebzeit