PROMÍTÁNÍ O BRETANI (19. 10. 2011)

PROMÍTÁNÍ O BRETANI (19. 10. 2011)

Ve středu 19.10. jsme pro členy Klubu vozíčkářů v Trutnově promítali o francouzské Bretani – BRETAGNE. Název Bretaň pochází od Keltů z 5. stol., kteří přišli z Anglie a osídlené území nazvali „Malou Británií“. Bretaň zůstala „keltská“ až do současnosti. Přednášku jsme doplnili i citacemi z různých knih a tím poukázali na společné historické souvislosti s českým královstvím (Ivan Fučík – Francie s ozvěnou domova, Alois Jirásek – Z Čech až na konec světa). Přednáška popsala i další zajímavosti v Bretani. Nejedná se jen o krále Artuše, kouzelníka Merlina, víly Morgany i Vivian, ale i o korzára Cartiera ze Saint-Malo, který objevil Kanadu. Ukázala i „Perlu západu“ – Mont St-Michel, benediktýnský klášter a současně po Louvru druhé nejnavště-vovanější místo ve Francii. Také byla vysvětlena důležitost i rozdíl mezi různými megality (menhir, dolmen, tumulus).

Pro Bretaň jsou typické farní dvorce skládající se z kalvárie, triumfálního oblouku a kostnice. Kalvárie sloužily kněžím pro výklad biblických příběhů, místní lidé byli negramotní. Palačinka je svým původem také z Bretaně. I bretaňské sušenky jsou velmi originální a jiné než jinde v Evropě. Bretaňské kamenné nebo bíle omítnuté domky s dvěma komíny jsou také atypické. Bretoňská vlajka je snad jediná na světě černobílá. Ve Francii je národním jazykem francouzština, ale v Bretani se na školách vyučuje i bretonština – keltský jazyk. V každé vesnici mají své svaté. Pro Bretaň jsou typické národní kroje: Muži nosí široké kalhoty se zlatými zapínacími kabáty, ženy nosí černé šaty s bílou zástěrou a na hlavě mají typické bretaňské krajkové čepičky.

Autoři článku: Manželé Ročkovi