PO ÚSEČKÁCH SE PLAVIT NELZE (30. 8. 2017)

Ve středu 30.8.2017 nás navštívil námořní kapitán Miloš Vomáčka a vyprávěl o životě na velké zámořské nákladní lodi. Osobně mě překvapilo, že po likvidaci československé námořní flotily v „posametových“ letech se ještě vyskytují v ČR námořní kapitáni a jeden dokonce bydlí v Trutnově.

Kapitán Vomáčka pravidelně střídá život na moři s životem na souši v čtyřměsíčních obdobích. Norská rejdařská firma mu svěřuje nákladní loď o délce 220 m a šířce přes 30 m. Ponor lodi je běžně 15 m (vzdálenost odpovídá výšce šestipatrové budovy). Loď má 7 oddělených nákladových prostorů, 3 pro přepravu kapalin a ostatní pro sypké materiály. Loď pohání pěti-válcový Dieselův motor a po volném moři se pohybuje rychlostí 10 uzlů (18 km/h). V poslední době pluje nejčastěji mezi Austrálií a Čínou.

V současnosti rejdařství krachují, mnoho lodí na přepravu kontejnerů stojí v přístavech a čekají, zda bude o jejich služby zájem. Rejdařství, pro které kapitán Vomáčka pracuje, má naštěstí uzavřené deseti až dvanáctileté kontrakty, tak přímý krach nehrozí. Přesto se pokles objemu námořní přepravy dotýká i této norské společnosti. Místo 40 členů posádky má kapitán k dispozici 18-22 členů, chybí palubní lékaři, rádioví důstojníci.

Loď využívá systému GPS, na volném moři ji řídí automatický pilot. Plavba je pod dohledem palubních důstojníků, případné korekce kurzu jsou výjimečné. Systém GPS reaguje na počasí i na výskyt lodí na moři. Pouze v oblastech s velkou hustotou dopravy či při manévrování v přístavu ji vedou lidské ruce. Navigace lodí na moři je složitější než navigace aut na pevnině. Při obrovských rozměrech oceánů je třeba počítat se zakřivením povrchu Země: Např. nejkratší spojnicí 2 bodů na moři není úsečka (to by lodě musely proplouvat skrz zemský povrch), ale oblouk zvaný ortodroma. Ortodroma na námořních mapách vypadá jako velká zajížďka (je to dáno tím, že příslušné mapy jsou „placaté“), přesto je cestou nejkratší.

Při povídání o slastech i strastech námořního života dopadly na hlavu pana kapitána nejrůznější dotazy a ten jim čelil statečně. Mluvili jsme např. o pirátech a zabezpečení lodí před nimi, o řešení akutních potíží při plavbě, o manévrování v přístavech a v plavebních komorách, o trávení vánočních svátků na lodi, o velkém zastoupení Filipínců v posádkách lodí a podobně.

Na závěr nám promítal fotografie z lodi i zrychlené záběry průjezdu plavebními komorami Panamského průplavu (proplutí Panamou trvá cca 15 hodin). Žasli jsme, jak lze kolos dlouhý přes 200 metrů provést úzkou plavební komorou – mezi boky lodi a stěnami komory bylo jen 20 cm!

S kapitánem Milošem Vomáčkou jsme se společném fotografování srdečně rozloučili a těšíme se, že nás někdy v budoucnu zase navštíví.

Autor článku: Mgr. Martin Liebzeit