KOLEKTIVNÍ HLEDÁNÍ PRAVDY (11. 10. 2017)

Jedno velice známé latinské přísloví říká, že ve víně je pravda (In vino veritas.), a mazaný král z Werichovy pohádky Tři veteráni dodává, že je ta mrška schovaná až u dna. Ve středu 11. října 2017 jsme v Klubu vozíčkářů pod vedením someliérky, paní Aleny Frčkové, provedli vlastní výzkum prověřující, nakolik jsou tato tvrzení poplatná pro vína italská.
Pro tento výzkum jsme po konzultaci s paní someliérkou zakoupili bílá i červená italská vína, například Chardonay, Pinot Grigio, Nero d´Avola a další. Štěstí nám přálo, protože v té době měl jeden obchodní řetězec akci týkající se právě italských vín, což přineslo nejen o něco nižší pořizovací cenu, ale především poměrně široký výběr „studijního materiálu“.
Na základě doporučení paní someliérky jsme také zakoupili v místní prodejně Gurmán několik druhů italského sýra, abychom měli i něco „k přikousnutí“. Tak k tekuté sbírce vzorků přibyly i vzorky ve skupenství pevném. Měli jsme k dispozici Parmigiano Regiano (ten známý parmazán), vynikající mozzarellu a riccotu, která může být buď mladá (tvarohovité konzistence) nebo i ve formě tvrdého sýra tak, jak ji znají na jihu Itálie. Měli jsme též Pecorinu a Provolone. Pecorina je ovčí sýr z Toskánska či z Kalábrie. Místní sýraři ji vyrábí v 3 druzích, my jsme využili nejběžnější: středně starý a tvrdý. Provolone (Provola) je velmi jemný kravský sýr (někdy i uzený). Krom sýrů jsme koupili i sušené klobásy, sušenou šunku a pancettu (sušší slaninu), hroznové víno, rajčata cherry i pečivo.
Vlastní výzkum probíhal tak, že jsme si během výkladu o původu příslušného druhu vína prohlíželi jeho barvu a nasávali jeho vůni. Pak jsme ochutnali víno samotné. Pečlivě, jak král Karel IV. a společník Bušek z Velhartic v Nerudově básni, jsme víno „ku půnebí tiskli a po jazyku váleli“ a vnímali jeho chuť, snažíce se uhodnout, po čem víno chutná. Pak jsme ještě vyzkoušeli k tomu vínu přikousnout doporučený sýr, uzeninu či ovoce. Stejným způsobem jsme se probírali i ostatními druhy vína.
Kdysi dávno mě učili, že zápis o každém výzkumu má být zakončen závěrem. Jsa poslušen rad svých učitelů, pokusím se závěr zformulovat: Nevím, zda každý z nás objevil na dně skleničky nějakou pravdu, snad ano – neptal jsem se. V každém případě jsme strávili pěkné odpoledne v příjemné společnosti, získali jsme nové zajímavé informace o italských vínech a měli možnost ta vína i ochutnat. V příštím roce se budeme věnovat ochutnávce vín též, čeká nás průzkum vín španělských.
P.S. Na závěr ještě dodám, jakou pravdu jsem u dna vinné sklínky objevil. Zjistil jsem, že i silně ovíněný vozíčkář může po té ochutnávce jet přímo a nekličkuje, jak někdy vídáme u silně ovíněných pěších.

Autor článku: Martin Liebzeit