JEDNOU ZA ŽIVOT TŘICÁTINY (13. 4. 2004)

Ve čtvrtek 13. května v 15 hodin jsme naplánovali oslavu mých narozenin. 13 je pro někoho nešťastné číslo, ovšem tentokrát se tato stará pověra nepotvrdila. Už při vstupu do „naší klubovny“ jsem byla mile překvapena výzdobou. Pak mi gratulovali někteří členové Klubu, ale i mnozí nečlenové. V první řadě jsem byla obdarována kyticí, dortem ve tvaru srdíčka, dále malými dárečky. Vážím si jich o to víc, jelikož byly vlastnoručně vyrobené – tedy od srdce. Dortík jsme hned po přípitku rozkrájeli a snědli. V této srdečné atmosféře se mi velice líbilo. Dlouze jsme si povídali, na řadu přišli i historky ze života. S touto příjemnou a milou atmosférou jsem se nerada loučila, ale čas pokročil a museli jsme také domů. Snad každý by měl z takovéto oslavy upřímnou radost, jako právě já. Pohoda, která z každého vyzařovala, vnesla klid do srdcí všech přítomných. Věřím, že narozeniny budu slavit každý rok, i když ne v takové míře. Tentokrát to byly přeci kulatiny…

Autorka článku: L. Holečková