DVA POSTŘEHY Z VÝLETU – TEREZÍN, ROUDNICE N.L. (29. 6. 2013)

29.6.2013 se vydal Klub vozíčkářů na další výlet do Pevnosti Terezín. Pevnost byla založena roku 1780 Josefem II. a je pojmenovaná po jeho matce – císařovně Marii Terezii. Pevnost byla vystavěna na samém konci éry bastionových opevnění podle návrhů pevnostní školy ve francouzském Meziéres. Po dokončení nikdy nesloužila svému účelu. Pevnost se dělí na Hlavní pevnost a Malou pevnost. Během druhé světové války Hlavní pevnost na levém břehu řeky sloužila nacistickému Německu jako židovské ghetto pro Židy z protektorátu, Slovenska, Německa, Rakouska a Holandska. Odsud probíhaly transporty do koncentračních táborů, které se nacházely na území Polska a jiných okupovaných států. Z Malé pevnosti Terezín bylo gestapem vybudováno vězení, zde byl vězněn dva roky atentátník, který provedl atentát na Františka Ferdinanda d´Este 28. června 1914 v Sarajevu. Za dobu pětileté existence věznice sem bylo umístěno na 27.000 mužů a 5.000 žen – převážně z 90 % se jednalo o politické vězně. Je tu také vybudován hřbitov obětí této věznice. Nyní je v prostorách Malé pevnosti zřízen památník Terezín. Také jsme navštívili muzeum židovského ghetta. Cestou zpátky jsme se stavili v Roudnici nad Labem na ochutnávce vín, tuto akci domluvil pan Böhnisch. Kromě ochutnávky vín nám byla sdělena historie pěstování vinné révy v této oblasti. Velké díky patří panu Balatkovi, který to s námi vydržel.

Autor článku: Jarda Urban

Dne 29.6. jsem vstal před šestou hodinou a těšil se s Klubem vozíčkářů na výlet do pevnosti Terezín. V 7 hod. jsme odjížděli od vlakového nádraží, v autobuse panovala dobrá nálada i počasí nám přálo, dokonce svítilo sluníčko a tak cesta rychle utíkala. Terezínská pevnost byla vybudována v 18. století jako protiobranná pevnost v době prusko-rakouských bojů. Pevnost má hvězdicové hradby a malé pevnostní město je rozdělené na dvě části. V době II. světové války našli pevnost nacisté a vybudovali v ní koncentrační tábor. Na přelomu 1941-1942 přicházeli do pevnosti první vězňové, nejprve šli na přijímací pohovor do strážní budovy, kde je vyslýchal mladý němec v uniformě SS. Prohlédli jsme si „koupelnu“ a „odvšivovnu“, jeden pokoj byl určen pro Židy, měl jedno malé okénko. Židé vykonávali v táboře nejtěžší práci, pevnost se změnila na židovské ghetto. Viděli jsme pomníky, ty připomínají utrpení lidí, expozice, pietní místa, muzeum ghetta, krematorium. V pevnosti jsem měl zvláštní pocit, jakoby soucit s těmi, co jí prošli. Životní prostor pro jednu osobu v táboře byl necelé 2 m2. Viděli jsme německý film, který lživě vypovídal o životě v táboře, kde se vězni koupou v bazénu a hrají fotbal. Velitelem tábora byl německý důstojník Jenks, byl zabit a v táboře má pamětní desku. Po prohlídce jsme jeli do Roudnice nad Labem, do vinného sklepa barokního zámku z 16. století, který postavil rod Lobkowiczů na tom samém místě, kde stál hrad z 12. století. V hradu byl údajně vysvěcen Jan Hus. Zpáteční cestu jsme absolvovali v dobré náladě, přestože jsem byl unaven.

Autor článku: Honza Novotný